„FUDOSHIN, NEHYBNÁ MYSL, JE JAKO KLIDNÁ HLADINA, ZRCADLÍCÍ NEPOKŘIVENĚ REALITU. UMOŽŇUJE VŽDY VČAS A SPRÁVNĚ REAGOVAT V JAKÉKOLIV ŽIVOTNÍ SITUACI. PRAVIDELNÉ CVIČENÍ AIKIDO JE JEDEN Z NEJLEPŠÍCH ZPŮSOBŮ, JAK SI FUDOSHIN OSVOJIT.”

Václav Kubát, 5. DAN AIKIKAI HOMBU DOJO

Slovník S

sabaki sabaku Dosl.“zacházení s čím; manipulace.“ V aikidó nejčastěji ve smyslu pohybu s něčím – práce s něčím. Např. tai sabaki, ashi sabaki, ki sabaki, atd.
samurai samurai Samurai. Příslušník samurajské třídy válečníků. Skutečný význam tohoto znaku je „sloužící; vazal“ a původně se jím označovali aristokraté a dvořané, později označení přešlo na celou třídu válečníků, kterým se též říkalo bushi (vojáci). Význam tohoto znaku vystihuje pozici samuraje ve starém japonsku – příslušnost k této elitní třídě v sobě totiž zahrnovala jisté výhody, ale také celou řadu závazků vůči kodexu bušidó a vůči šógunátu.
san san Tři. (číslovka)
sandan sandan Třetí dan, třetí mistrovská úroveň
sankaku sankaku Trojúhelník. V aikidó je dalším z důležitých principů, neboť se zde pracuje s rovnováhou partnera a myšlenkou je narušit stabilitu utočníka jeho vychýlením do tzv. (třetího) bodu nestability.
sankyo sankyo Třetí učení; třetí technika
satori satori Osvícení. Vychází z tradičního buddhismu, kde tento pojem znamená dosažení takového stavu, kdy člověk náhle pochopí základní smysl existence a dosáhne sjednocení s veškerým živým světem. Podle Zakladatele „osvícení spočívá v uvědomění si souznění vlastního já s principy, které vládou vesmíru.“
seiza seiza Dosl. „správný způsob sezení“. Posed v tradičním japonském stylu: nohy složené pod sebou; tělo je vpřímené (rovná páteř); pomyslný trojúhelník mezi oběma koleny a chodidly, na nichž spočívá sedací svalstvo, tvoří stabilní základnu.
senpai senpai Dosl. „dřívější spolupracovník/spolužák.“ Služebně starší cvičenec vzhledem k mojí osobě (viz kóhai).
sensei sensei Mistr, učitel. Doslova „dříve narozený.“
shi shi Čtyři. (číslovka) Možné je také čtení yon.
shichi shichi Sedm. (číslovka) Možné je také čtení nana.
shidoin shidoin Formální funkce, udělovaná shihanem nebo Honbu Dójó. Implikuje zhruba význam „vrchní učitel, instruktor“.
shihan shihan Formální funkce, udělovaná Honbu Dójó. Doslovný překlad podle znaků je „mistr, expert – vzor pro ostatní.“ Implikuje význam „učitel učitelů; nejvyšší instruktor.“
shiho shiho Čtyři směry. Často se vyskytuje ve spojení shihóhappó (čtyři směry, osm směrů), což v orientálním chápání zahrnuje všechny směry, tedy shihó happó tai sabaki = pohyb do všech stran.
shikaku shikaku Čtverec. Při vysvětlení technik se někdy využívá jeho homonymní zaměnitelnosti s shikaku (mrtvý bod).
shikaku shikaku2 Dosl. „mrtvý bod; mrtvý úhel“. Označuje se tak pozice, v níž je pro útočníka těžké zasáhnout obránce a pro obránce je snadné útočníka kontrolovat.
shikko shikko Chůze po kolenou. Samurajský způsob formální chůze.
shime shime Stisk, škrcení. Toto slovíčko Japonci také bežně používají pro klasické uvázání kravaty.
shinai shinai Bambusový meč. Tradiční zbraň používaná k nácviku kendó.
shinto shinto Šintoismus. Doslova „Cesta bohů/božstev.“ Tradiční původní japonské náboženství, vycházející z hlubokého vztahu k přírodě. Viz také kami.
shiro'obi shiro'obi Bílý kimonový pásek.
shisei shisei Postoj, postavení; pozice. Ve všech technikách aikidó je důležité, aby si obránce zachoval vlastní stabilní postoj a naopak se snažil o vychýlení neboli narušení stability útočníka. Viz též kuzushi.
shodan shodan První dan, první mistrovský stupeň.
shomen shomen Přední část, přední strana. Nejčastěji v shómen uchi = úder na přední část hlavy (většinou doprostřed čela).
sode sode Rukáv
soto soto Zvnějšku, vnější
suburi suburi Základní nácvik sekání příp. jiných útoků s nebo s bokkenem.
suki suki Slabina, nechráněné místo; příležitost. V aikidó technikách se obránce snaží najít nechráněná místa útočníka a těchto jeho slabin využít a dále usiluje o to, aby pokud možno sám nevystavil útočníkovi svoje slabá místa.
sumi sumi Roh, kout
suwari suwari Sezení. V aikidó se často cvičí techniky v sedě / v kleče (suwari waza). Toto cvičení má původ ve starém Japonsku, kdy se samurajové při audienci u feudálního pána museli pohybovat v sedě / v kleče. Tato pozice znesnadňovala možný nečekaný útok na feudálního pána ze strany některého z hostí. Cvičení suwari waza také posiluje centrum (hara).