„FUDOSHIN, NEHYBNÁ MYSL, JE JAKO KLIDNÁ HLADINA, ZRCADLÍCÍ NEPOKŘIVENĚ REALITU. UMOŽŇUJE VŽDY VČAS A SPRÁVNĚ REAGOVAT V JAKÉKOLIV ŽIVOTNÍ SITUACI. PRAVIDELNÉ CVIČENÍ AIKIDO JE JEDEN Z NEJLEPŠÍCH ZPŮSOBŮ, JAK SI FUDOSHIN OSVOJIT.”

Václav Kubát, 5. DAN AIKIKAI HOMBU DOJO

Techniky aikidó

 

Základním poselstvím Ó-Senseie je myšlenka, že bojová umění by v současné moderní době neměla být zaměřena na výchovu k zabíjení nebo ubližování, nýbrž měla by sloužit pouze k ochraně vlastní nebo k ochraně bližních, a jejich nácvik by měl být prostředkem k vytváření vnitřního míru a ke vzájemnému sbližování všech lidí.

 

Z technického hlediska AIKIDÓ používá některé páky (jako např. v jiu-jitsu), porazy a hody (jako např. v judo). Techniky aikidó přitom nelze použít k útoku, pouze k obraně proti útoku. V aikidó se síle nečelí silou ani úderu protiúderem – přímočarý útok bývá přesměrován a energie útoku případně použita proti útočníkovi. Podstatné je udržování kontaktu s útočníkem (KI-awase) a narušování rovnováhy útočníka, které mu odebírá sílu. Fyzická síla obránce je nahrazena pohyblivostí, obratností a jemností (někdy se hovoří o použití síly KI).

 

K „mírumilovnosti“ je cvičenec vychováván díky charakteru technik. Jejich účinnost je obecně tím větší, čím uvolněněji a jemněji jsou prováděny. I společný nácvik a střídání rolí učí cvičence neubližovat partnerovi. Když partnera hodíte, můžete mu pomoci při dopadu, aby se nezranil. Děláte-li mu páku, děláte to plynule, abyste ho přinutili se vzdát, ale abyste mu nepoškodili kloub. Aikidó nás učí opatrovat partnera alespoň stejně jako sebe. Kdo (omylem) považuje měkkost a ohleduplnost za slabost, u aikidó nevydrží.

 

Při nácviku je nezbytná přítomnost učitele, který vybírá a předvádí konkrétní techniku a usměrňuje cvičící dvojice. Nácvik aikidó nemá podobu vzájemného zápasu a snahy o vítězství. Jde o společné studium fungování technik a dále o pochopení hlubších principů bojových umění – přitom pomáhá „zpětná vazba“. V praxi se ukazuje, že jedině vzájemná spolupráce při nácviku vede ke zdokonalování cvičenců. Aikidó tak vychovává cvičence nikoli k soupeření, nýbrž k pocitu partnerství.

 

Ačkoli techniky aikidó jsou na pohled povahy „fyzické“, jejich nácvik otevírá i aspekty duchovní. Aikidó potlačuje nezdravé EGO. Zajímavý je např. i koncept „energie KI“, vnitřní (životní) energie, a její extenze a použití ke kontrole útoku (na rozdíl od použití fyzické síly) … atd.atd. Bojové umění aikidó je velmi komplexní disciplína, „AIKIDÓ jakožto cesta“ je nedocenitelné … NEVÁHEJTE VYKROČIT !