„FUDOSHIN, NEHYBNÁ MYSL, JE JAKO KLIDNÁ HLADINA, ZRCADLÍCÍ NEPOKŘIVENĚ REALITU. UMOŽŇUJE VŽDY VČAS A SPRÁVNĚ REAGOVAT V JAKÉKOLIV ŽIVOTNÍ SITUACI. PRAVIDELNÉ CVIČENÍ AIKIDO JE JEDEN Z NEJLEPŠÍCH ZPŮSOBŮ, JAK SI FUDOSHIN OSVOJIT.”

Václav Kubát, 5. DAN AIKIKAI HOMBU DOJO

Aikidó a sebeobrana

Patrně nikdo si nepřeje, aby mu někdo svévolně poškozoval tělesnou schránku. Každý má právo smět se bránit. Otázka sebeobrany má ale mnoho aspektů, od psychických přes fyzické až po právní. Některé rodící se konfliktní situace lze řešit „diplomaticky“, tj. neprovokovat, uklidnit potenciálního útočníka. Dojde-li k útoku, roli hraje mnoho faktorů – moment překvapení, prudkost útoku, fyzická převaha útočníka, použitá zbraň, přesila, a další okolnosti. Případný útěk, je-li možný, neberme jako potupu.

 
Pro schopnost aktivní obrany se považuje za užitečné „ovládat některé bojové umění“ (ale ani tak není úspěch stoprocentně zaručen). To by nám mělo poskytnout určitou psychickou výhodu (schopnost rychle reagovat) a také vhodné sebeobranné metody a techniky, včetně použití nějakého předmětu jako zbraně. Při obraně není čas přemýšlet, je třeba fungovat na instinktivní úrovni. Nácvik je tedy dlouhodobá záležitost, nestačí nějaké krátkodobé kurzy. Výběr bojového umění, které budeme pěstovat, do jisté míry odpovídá našemu naturelu.

 
AIKIDÓ, v ideální podobě, se jeví jako sebeobrana vhodná pro lidi, kteří nemají rádi násilí – energii útoku eliminujeme kontrolou rovnováhy útočníka. Po vyvedení z rovnováhy je možno dopravit ho k zemi a znehybnit, např. nějakou pákou. Nicméně „konkurence“ tvrdí, že aikidó se k „reálné“ sebeobraně nehodí, protože je příliš měkké, a jemně zneškodněný útočník může znovu zaútočit.

 
V aikidó bývají používány „naznačené“ údery, kterými narušujeme útočníkovu režii útoku. Ale skutečným úderem bychom ho mohli i přímo vyřadit z boje. To se hodí např. při obraně proti několika útočníkům. Myšlenka udeřit útočníka vlastně do aikidó nepatří, ale pro účely sebeobrany je třeba tuto možnost připustit. Zde může být užitečné tzv. KYÚSHO JITSU, které využívá citlivé (vitální) body na lidském těle a je tedy do jisté míry „jemným uměním“ mezi ostatními úderovými disciplínami. Kombinace AIKIDÓ a KYÚSHO JITSU může být velmi účinná.

 
V ACF existuje skupina, která studuje vitální body a jejich použití v aikidó i v obecné sebeobraně. Do této skupiny přijímáme jen pokročilejší aikidisty, pro které může být kyúsho jitsu nadstavbou a obohacením. Při výuce samotného aikidó stále udržujeme standardní metody a mírumilovný přístup.