 |
 |
Harmonie; spojení |
 |
 |
Dosl. „harmonie energií; být v harmonii.“ Volněji lze přeložit jako vzájemná shoda nebo souznění – má se zde na mysli souznění s útočníkem. Pojem aiki nevznikl současně s bojovým uměním aikidó nebo aiki-jutsu, ale je to slovo mnohem staršího původu a bylo známé samurajům již v době starého Japonska. Sám Ó-Sensei vysvětloval, že aiki je zvláštní přírodní síla usmíření, síla lásky. |
 |
 |
Aikidó. Jeden z možných překladů podle znaků je „Cesta harmonie energií.“ Podle pozdější interpretace znamená aiki „přizpůsobení se okolnostem,“ což je překlad, který dobře vystihuje principy aikidó a přitom se vyhýbá jakýmkoli metafyzickým přirovnáním. Viz také aiki |
 |
 |
Cvičenec aikidó |
 |
 |
Asociace aikidó. Používá se k označení organizace, kterou Zakladatel vytvořil, aby soustředila a rozšiřovala aikidó. |
 |
 |
„Děkuji uctivě.“ Tato slova jsou pronášena při závěrečném pozdravu žáků s učitelem nebo žáků navzájem a vyjadřují poděkování za hezké cvičení. Při obzvlášť formálních příležitostech nebo při vyjádření velké úcty se používá ještě zdvořilejšího výrazu „Dómo arigató gozaimashita.“ |
 |
 |
Noha; v přeneseném významu může znamenat i „krok.“ |
 |
 |
„Úder na tělo.“ Používá se nejčastěji k narušení útočníkovy rovnováhy (jak fyzické tak psychické). To způsobí, že útočník se přestane plně soustředit na svůj útok, a poskytne tím obránci prostor a čas k provedení techniky. Dobře provedené atemi může zároveň posloužit i k přímému vyřazení protivníka. |
 |
 |
Dřevěný meč. Také nazývaný bokutó. Mnoho původních prvků aikidó je odvozeno ze samurajských tradic využívajících meče, bojové hole, apod. V aikidó se studují i techniky s těmito zbraněmi a obrana proti nim. |
 |
 |
Cesta bojovníka. Dnešní japonská bojová umění většinou obsahují v názvu znak DÓ (cesta), který představuje Cestu sebeobrany a duchovního rozvoje každého cvičence. Bojová umění však v minulosti byla známa pod termínem bujutsu a byla odrazem samurajského válečnického umění, které svými kořeny sahá až do 9.stol. Viz jutsu. |
 |
 |
Střední úroveň; střední pásmo. Většinou znamená prostřední část těla, která zahrnuje oblast břicha. |
 |
 |
Centrum, a to i v přeneseném smyslu jako centrum stability. Někdy je v tomto smyslu zaměnitelné s pojmem „hara.“ |
 |
 |
Název stylu, který studoval Zakladatel a v němž je možno nalézt kořeny aikidó. Tento styl (celým názvem „Daitóryú aikijutsu“) založil již před obdobím Kamakura (1192-1333) jeden ze samurajů rodu Minamoto. |
 |
 |
Mistrovská úroveň, symbolizovaná černým páskem. V aikidó je možné nyní dosáhnout 9.danu jako nejvyššího ocenění. Existuje několik málo mistrů, kteří jsou nositeli stupně 10.dan. Tato ocenění byla udělena v minulosti přímo Zakladatelem a dnes již tedy nejsou udělována. |
 |
 |
Žák, student |
 |
 |
Cesta. Japonský znak pro cestu (DÓ) je stejný jako činský znak pro taoismus (TAO). Cestou se má na mysli životní náplň, sebezdokonalování a celkový způsob života. |
 |
 |
Dosl. „místo Cesty.“ Tedy většinou hala, kde se provozuje bojové umění. Podle pravidel tradiční etikety se každý, kdo vstupuje nebo odchází, musí uklonit směrem ke středu dójó nebo směrem ke kamize (přední strana, většinou s obrazem Zakladatele). |
 |
 |
„Činnost.“ Je zde myšlena jakákoliv akce nebo pohyb. |
 |
 |
Dosl. „hlava/vedoucí Cesty.“ V současné době tuto funkci zastává Ueshiba Moriteru (vnuk Zakladatele). Představuje nejvyšší autoritu v aikidó. |
 |
 |
„Nepohybující se mysl.“ Jeden z klíčových principů bojových umění. Představuje stav duševní vyrovnanosti. Mysl v tomto stavu je klidná a neroztěkaná okolními vlivy, tudíž je „nehybná.“ Jako samurajův meč, který dává smrt i život zároveň, i nehybná a vyrovnaná mysl by měla být schopna posoudit okolnosti a zachovat se přiměřeně v dané situaci, bez jakýchkoliv zbytečných akcí navíc. |
