Uke (doslovně „ten, kdo přijímá“, ten, kdo padá) a nage (ten, kdo hází) mají velmi speciální vztah. Na rozdíl od mnohých bojových umění, kde se trénuje proti protivníkovi, v aikidó se trénuje s partnerem. V aikidó nejsou žádné soutěže ani poměřování jedné osoby s druhou. Namísto toho každý z partnerů je polovinou celku a každý má stejnou zodpovědnost za výukovou zkušenost.
Třeba si to neuvědomuješ, ale je to uke, nikoli nage, kdo má nejtěžší úlohu. Úkolem ukeho je poskytnout partnerovi pro jeho práci „poctivý“ útok. To je zdánlivě velmi jednoduché. Ve skutečnosti ale není. Poctivý útok neznamená držet co nejpevněji nebo udeřit co nejsilněji. Poctivý útok je útok s porozuměním pro situaci partnera. Je velký rozdíl mezi partnery v rozměrech a síle? Ve zkušenosti? Zřejmě kdyby stokilový držitel černého pásu s odpovídajícími dovednostmi udeřil plnou silou na drobného začátečníka s malou či nulovou zkušeností, bylo by to víc než zastrašující a tudíž totálně necitlivé a nezodpovědné.
Mnozí studenti aikidó mají obtíže rozpoznat rozdíl mezi totálním odporem či naplno vedeným útokem a „upadnutím“ pro jejich partnera jakožto blashosklonné odpovědi i na slabě provedenou techniku. Zde je užitečné si pamatovat, že v roli ukeho je tvojí primární povinností sloužit tvému partnerovi. Zkus z něho dostat to nejlepší. Nejsnáze se toho dosáhne upřímností a citlivostí: dovést ho na pokraj jeho schopností, ale nenutit ho překonávat jeho maximum nepřiměřenou námahou.
Vztahy uke – nage připomínají vozík s koly. Utáhni náboje kol příliš a vozík se nebude pohybovat. Když je hodně povolíš, kola se budou viklat a neposkytnou žádnou stabilitu. Přemýšlej o svých pohybech při technikách jako o pohybech vozíku: utahuj náboje kol jen do okamžiku, kdy začnou drhnout, potom trochu povol a kola (technika) poběží volně. Po nějakém čase, stálé opakování správných pohybů pevně provedených povede k přirozeně silnější technice. Pamatuj si: trénuj bez přepínání (train, don´t strain) !!!
