 |
 |
Dolní úroveň; dolní pásmo. Většinou myšleno dolní část těla od pasu níž. |
 |
 |
Oděv. Myšleno zejména cvičební úbor (viz keikogi). |
 |
 |
Pět. (číslovka) |
 |
 |
Páté učení; pátá technika. |
 |
 |
Inverzní, obrácený stav. Při gyaku hanmi má uke vepředu pravou a tori levou nohu nebo naopak. |
 |
 |
Osm. (číslovka) |
 |
 |
Hakama. Část kimona v podobě rozdělené sukně – kalhot. Hakama je nošena zpravidla držiteli danových stupňů. |
 |
 |
Dosl. „polovina těla.“ Myslí se dolní část těla – postavení nohou. Hanmi je postoj s jednou nohou vpředu, do kterého se staví obránce i útočník při nácviku technik. Viz též kamae. |
 |
 |
Napůl ve stoje. Někdy se trénují techniky v postavení hantachi (hanmi hantachi waza), kdy obránce klečí a útočník stojí. Může to být například nácvik provádění techniky s mnohem vyšším partnerem. |
 |
 |
Osm směrů. Toto slovo se vyskytuje např. v happó giri (sek do osmi směrů) a znamená to prakticky všechny směry. V aikidó je nutné umět se pohnout kdykoliv do jakéhokoliv směru. |
 |
 |
Podbřišek. Fyzické těžiště lidského těla, které se nachází asi 5 cm pod pupkem. Podle tradice je také centrem duše nebo mysli či zdroje energie KI. Při technikách aikidó je nutné naučit se pracovat s hara a techniky provádět skrze něj nebo s jeho pomocí (myslí se tím jak koncentrace do oblasti břicha a boků tak samotný pohyb těchto partií). |
 |
 |
Dosl. „osmičkový tvar“. Pozice hassó koresponduje s japonskou představou čísla osm (hachi), které zapsáno znakem má podobu dvou nožek sbíhajících se téměř jakoby do stříšky. V této pozici se drží meč svisle vzhůru a lokty přitom svírají úhel jako ony dva tahy čísla osm. |
 |
 |
Změna techniky. Tímto se obvykle míní varianty jedné techniky. Někdy se používá termín renraku henka waza, což znamená průběžný přechod z jedné techniky do druhé (např. začátek je shihó nage, které se změní v irimi nage). |
 |
 |
Vlevo, levá strana |
 |
 |
Loket |
 |
 |
Kroucení, napínání. Např. kote hineri = sankyó |
 |
 |
Metoda, způsob provádění |
 |
 |
Hlavní, centrální dójó. Takto se označuje sídlo Aikikai v Tokiu a učí v něm dóshú Ueshiba Moriteru. |
 |
 |
Jedna. (číslovka) |
 |
 |
První učení; první technika. |
 |
 |
Dosl. „vstoupení do těla.“ Krok vstoupení dopředu. |
 |
 |
Šintoistická svatyně. Aikidó má také svoji svatyni, která se nachází v japonské Iwamě v prefektuře Ibaraki. |
 |
 |
Svoboda, volnost. Tedy jiyú waza („volná technika“) znamená cvičení, kdy obránce může provádět libovolné techniky, které zná. |
 |
 |
Dřevěná tyč dlouhá 120-150 cm. Původně se jó vyvinulo z vycházkové hole japonských poutníků. Práce s jó vychází z umění boje s kopím a z jó-jutsu, většina pohybů však byla obměněna nebo vytvořena samotným Zakladatelem. |
 |
 |
Horní úroveň; horní pásmo. Většinou myšleno horní část těla od hrudníku výš. |
 |
 |
Deset. (číslovka) |
 |
 |
Kříž; křížový tvar. Doslova „jú“=deset, „ji“=znak. Japonský znak pro číslo deset má tvar kříže. |
 |
 |
Umění. Původně touto koncovkou končily názvy všech tradičních jap.umění. Bojová umění se souhrnně nazývala bujutsu nebo v ještě starší podobě bugei. Po reformě císaře Meiji (1868) se změnilo pojetí bojovných umění i název. Viz budó. |
