Několik úvodních slov vybraných z článku F.Dorana:
„Prosím, seznamte se důvěrně s níže popsanými zdvořilostmi. Uvědomte si, že zdvořilost je více než jen forma: je to komunikace mezi lidskými bytostmi. Když se ukláníte nebo se jiným způsobem zdravíte, máte jedinečnou příležitost vyjádřit plně a od srdce svůj respekt a láskyplný zájem o ostatní. To je vaše pravá přirozenost.“
1. Pokynů vedoucího cvičení (učitele) nebo vedoucího dójó je nutno bez připomínek uposlechnout.
2. Každý přichází do cvičení tělesně čistý, v čistém, neroztrhaném a upraveném keikogi. Před cvičením si každý umyje chodidla mýdlem a pro přechod do dójó užije vhodné přezůvky.
3. Do cvičení každý přichází zdráv – drobné indispozice se hlásí předem učiteli a partnerům při cvičení. Pod vlivem alkoholu nebo jiných látek ovlivňujících pozornost se nevstupuje do dójó.
4. Před vstupem na tatami každý odloží náramky, prsteny s kamínkem, náušnice a podobné ozdoby, které by mohly způsobit zranění svému majiteli i jiným osobám. Dlouhé vlasy je třeba sepnout.
5. Při vstupu do dójó a při odchodu z dójó se adept ve vchodu uklání vstoje směrem ke středu místnosti. Před cvičením se cvičenci zklidní v pozici „seiza“ a v tichosti vyčkávají příchodu učitele.
6. Do cvičení se přichází včas. V průběhu úvodní meditace a pozdravu nikdo nevstupuje do dójó ani na práh.
7. Při opožděném příchodu zaujme adept pozici „seiza“ na tatami poblíž vchodu, ukloní se obrazu Zakladatele a vyčká na svolení zařadit se do cvičení. I k opuštění tatami z jakýchkoli důvodů je třeba svolení učitele.
8. Jakákoli mimořádná situace (úraz, nevolnost) na tatami se okamžitě hlásí učiteli.
9. Osloví-li učitel cvičence během cvičení, oba partneři se mu ukloní, vyslechnou si připomínku, na závěr se opět ukloní. Úklona učiteli má být dostatečně hluboká nebo v pozici „seiza“. Totéž se týká situace, kdy je student vybrán jako „uke“ k předvedení techniky.
10. Hodlá-li cvičenec hovořit s učitelem, ukloní se mu a čeká na odezvu (případné oslovení učitele v nezbytném případě je „sensei“).
11. Před zahájením a při ukončení společného cvičení s partnerem se partnerovi ukloníme (je vhodné pronést „o negai shimasu“, resp. „arigató gozaimashita“).
12. Cvičí se s plnou koncentrací na detaily techniky a v maximální možné relaxaci. Cvičenci se pokud možno domlouvají beze slov.
13. Cvičí se s ohledem na partnerovy fyzické i technické dispozice i indispozice a se snahou eliminovat možné kolize cvičenců a zranění.
14. Nehodí se partnery opravovat, vyučovat nebo vnucovat jim svoje názory. Zkušenější cvičenec může partnera technikou provést.
15. Lekce končí krátkou společnou meditací, pozdravem k obrazu Zakladatele a pozdravem s učitelem („dómo arigató gozaimashita“). Po skončení lekce cvičenci neprodleně opustí tatami.
16. Není vhodné povalovat se po tatami, sedat si zády k obrazu Zakladatele, sedět s nataženýma nohama, opírat se o zeď, hlasitě se bavit či smát se v dójó. Není dovoleno na tatami kouřit, jíst, pít, žvýkat. Není dovoleno cvičit před začátkem a po skončení lekce.
17. Poplatek za cvičení má být placen včas.
„Dójó je bezpečné prostředí, ve kterém můžeme objevovat sebe a oblasti svého života, ve kterých jsme dříve nebyli bezpeční. Dójó existuje proto, abychom se mohli zdokonalovat, a jeho kvalita závisí na nás všech. Je naplňováno každý den naším kolektivním duchem a jeho charakter tohoto ducha odráží.
Dójó je více než jenom fyzický prostor. Je to rodina lidí. Jste nyní členem této rodiny, a také rodiny všech cvičenců aikidó na celém světě. Naučte se využívat dójó dobře. Dójó je rozšířením naší tvořivosti a ochoty vytvářet mír v našich životech. Vaše úcta k dójó je vaší podporou této myšlenky.“ (FD)
